Přibližně 40 000 obchodních lodí přepravuje zhruba 90 procent z celosvětově přepravovaného zboží. Tento podíl má stoupající tendenci a odborníci předpokládají do roku 2020 roční přírůstek dvě až tři procenta. „Německé loděnice mají pro nadcházející roky velké množství zakázek,“ líčí Martin Juhn, vedoucí odboru péče o klíčové zákazníky ve společnosti Fronius Německo. Důležitou roli při tak velkém vytížení hraje dodržování smluvních podmínek, spolehlivost dodávek a kvalita. To se odráží také na požadavcích kladených na používané svařovací systémy. Musí mít snadné ovládání, být dimenzované pro dvou až třísměnný provoz a zároveň být robustní, a to jednak kvůli vlivu počasí, jednak proto, že uživatelé, kteří se často střídají, nezacházejí s přístroji vždy úplně obezřetně.
„Provozní náklady jsou značné – za hodinu v docích se platí vysoké částky,“ informuje M. Juhn. Svářeči jsou pod tlakem, aby rychle svařovali svary vysoké kvality, které budou vyžadovat co nejméně dokončovacích prací a projdou zkouškami kvality v podobě ultrazvukových a rentgenových zkoušek. Jejich úkol navíc ztěžují různé tloušťky plechů. Ty se pohybují od čtyř milimetrů, například u hlavní paluby, až po 50 milimetrů u zvláště namáhaných konstrukcí, jako je základní konstrukce stroje. Mezi výzvy zde patří vnos tepla, který je třeba přizpůsobit tloušťce materiálu, aby se zabránilo napětí, nárůstům tvrdosti a tvorbě trhlin. Série výrobků Fronius TransSteel z tohoto hlediska podporuje uživatele mnoha charakteristikami, jako je například „SteelDynamic“ určená ke zvýšení průvaru a rychlosti svařování.
Vnos tepla je problematický zejména tam, kde záleží na dobrém vzhledu svarů. Svarové švy pak musí případně projít dokončovacími pracemi. Svářeči z nizozemské loděnice SLOB ve městě Papendrecht proto při svařování výztuží trupu a dalších zařízení umístěných na vnitřní straně lodi ohřejí vnější plášť na příslušných místech asi na 400 °C. Výsledkem je perfektní vnější strana lodi bez deformací.
Kromě technického know-how je však důležité také technické vybavení, zejména v situaci, kdy lodní průmysl začínají dobývat alternativní materiály. Proto společnost SLOB začíná čím dál více vyrábět trupy z hliníku, což vyžaduje rozsáhlé zkušenosti. Tento lehký kov má totiž nižší bod tání a vyšší tepelnou vodivost než ocel. Také teplotní roztažnost je vyšší, což může vést ke vzniku napětí a tím také nekontrolovaných deformací. V těchto případech může uživateli poskytnout podporu platforma svařovacích systémů Fronius TPS/i, protože díky pulznímu procesu PMC (Pulse Multi Control) zůstává oblouk extrémně stabilní. Výsledkem jsou mimořádně čisté svarové švy.
Kromě toho se v lodním průmyslu osvědčil proces PCS (Puls Controlled SprayArc), který kombinuje bezrozstřikový pulzní oblouk přímo se sprchovým obloukem a umožňuje tak rychlé zpracování bez deformací. Při kontrole procesu navíc zodpovědní pracovníci loděnice SLOB zjistili, že svarový šev je kvalitní i bez předchozího čištění povrchu. Díky tomu lze vynechat broušení obvyklé při svařování hliníkových lodí a loděnice tak ušetří čas a sníží náklady.
„Trupy lodí se musí směrem nahoru ztenčovat, ale zároveň nesmí dojít ke zhoršení zvukové izolace,“ vysvětluje Martin Juhn. Aby byla i přesto zaručena dobrá zvuková izolace, používají se sendvičové materiály, jako je například námořní plech Bondal® od společnosti Thyssen. Jedná se o spojovací materiál s plastovou vrstvou mezi dvěma ocelovými plechy, která tlumí vibrace. Při spojování speciálních plechů je zásadním faktorem průvar. Svařovací zdroj Fronius TPS/i je svařuje pomocí charakteristiky vyvinuté speciálně pro tyto účely.
Bez ohledu na to, zda se používá ocel, hliník nebo spojovací materiály, brání vysokému stupni automatizace v lodním průmyslu velikost, hmotnost, individuální tvary a specifické chování materiálů při svařování. O kvalitě svarového švu tedy rozhodují zručnost pracovníka loděnice a vlastnosti svařovacího systému.